Bílkoviny

Využití bílkovin

Jako každá živina i bílkoviny se mohou stát zdrojem energie. Ale na rozdíl od sacharidů a tuků je využití bílkovin jako zdroj energie doslova tou nejhorší variantou. Tento děj se nazývá proteo-katabolismus. Cílem každého člověka, který chce nastolit růst svalové hmoty, je docílit opačné reakce nazývané proteo-anabolismus, čili stavu, při němž dochází k využití zkonzumovaných bílkovin k novotvorbě svalových buněk.

Funkce bílkovin v těle

Kromě nepostradatelnosti bílkovin při výstavě svalových vláken a jejich regeneraci mají v lidském těle ještě několik dalších úloh. Podílí se na vytváření protilátek imunitního systému, podporují tvorbu hormonů a enzymů. Tyto látky jsou potřebné pro fyziologické reakce v těle, pomáhají našemu zažívacímu traktu při rozkládání a vstřebávání stravy. Také mohou sloužit jako zdroj energie, když dojde k vyčerpání svalového glykogenu, ale této reakci by se mělo zamezit. Jde totiž o tzv. katabolickou reakci a bylo již zmiňováno, při budování svalové hmoty je nežádoucí. Bílkoviny také napomáhají při přenosu oxygenu do tkání. Kromě obnovy a růstu svalových vláken jsou bílkoviny nezbytné při výstavbě šlach, vazů, orgánů, kostí, vlasů a kůže.

Trávení a vstřebávání bílkovin

Zkonzumované množství bílkovin by mělo odpovídat nezbytné denní dávce esenciální aminokyselin. Zhruba 90 % veškerých bílkovin, které je přijato stravou, se rozloží v trávicím traktu na aminokyseliny. Zbývajících 10 % tělo vyhodnotí jako nepotřebných a vyloučí je. Sacharidy a tuky dokáže tělo skladovat v podobě zásobních látek glykogenu a triglyceridů. Naopak aminokyseliny nedokáží vytvořit zásobní formu. Z toho důvodu se musí přijímat co nejkvalitnější bílkoviny každý den v optimálním množství.

Pokud sníme bílkovinnou potravinu, molekula bílkoviny se v trávicím traktu rozloží na aminokyseliny. Ty se pak mohou přetvořit na glukózu, přetvořit na triglyceridy a uskladnit se jako tělesný tuk nebo mohou být vpuštěny do krevního řečiště jako bílkovinná forma krevní plazmy nebo jako volné aminokyseliny, které jsou posléze využity jako zdroj energie. Je možné je využít i ke stavbě svalových buněk nebo k regeneraci porušených svalových vláken po silovém tréninku

Pokud přijmeme dostačující dávku bílkovin, která pokryje denní potřebu aminokyselin, tělo se bude nacházet v tzv. dusíkové rovnováze. Pokud je rovnováha rozvrácena tj. není příjem aminokyselin dostačující k porytí denní potřebné dávky dochází ke katabolické reakci, kdy se rozloží bílkoviny ze svalů na chybějící aminokyseliny. Tento jev se nazývá negativní dusíková bilance. Naopak pokud je přijato vyšší množství bílkovin, dochází k jejich rozložení. Výjimku tvoří odpadní látky amoniak, močovina a kreatinin. Ty jsou vyloučeny z těla močí a nejsou nikterak využity. Část nadbytečného množství v těle však zůstává a mohou se přetvořit na tělesný tuk či glykogen.

Denní příjem bílkovin

Doporučený denní příjem (DDP) bílkovin pro děti a dospělé udávají národní zdravotnické orgány. Na území České republiky toto množství určuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Jeho doporučení jsou založena na průměrné potřebě všech obyvatel ČR, nikoli pro sportovce a veřejnosti, která inklinuje ke kulturistice a fitness. Doporučená denní dávka (DDD) bílkovin je odvozena od hmotnosti muže a ženy. Ministerstvo zdravotnictví ČR udává, aby byl celkový příjem bílkovin za den roven asi 10–35 % celkové denní energie. DDP bílkovin pro nesportující jedince je zhruba 0,8 na 1 kg tělesné váhy.